NEKÁVA

Nekáva vychází z velmi populárního nápoje Caffè d’orzo (Orzo coffee) rozšířeného především v jižní Evropě a zejména pak v „Mecce kávy“- Itálii. Udává se, že až 30% Italů si oblíbilo Caffè d’orzo pro každodenní pravidelné popíjení šálku espressa.

Věříme, že společenský význam popíjení espressa daleko přesahuje pouze hranice Itálie. V Itálii se považuje za společenský přestupek odmítnutí pozvání k posezení u šálku espressa. Orzo coffee je v Itálii v nabídce více než 80% kaváren a restaurací. Není tedy problém přijmout pozvání a posedět s přáteli či obchodními partnery u šálku espressa. Tak ochutnejte…

Pro koho je nekáva určena:

  • Pro všechny, kteří mají intoleranci na kofein
  • Pro milovníky „klasické“ kávy, kteří rádi „naředí“ svou denní dávku kofeinu
  • Pro všechny kdo nechtějí dopřát svému tělu kofein ihned po ránu či před spaním
  • Pro všechny příznivce zdravého životního stylu
  • Pro těhotné a kojící matky či děti
  • Pro všechny, kteří si chtějí dopřát pohodové chvíle a vychutnat si chuť přirozeně bezkofeinového espressa

Věděli jste o ječmenu:

  • nejstarší obilovina
  • nízký GI
  • draslík a fosfor
  • bílkoviny, minerály, vitamíny
  • vápník, hořčík, zinek
  • obilovina prospívající srdci
  • udržuje normální hladinu cholesterolu
  • prevence obezity
  • nízký obsah tuku
  • antioxidanty

Příprava:

  • Moka konvička
    Do spodní části konvičky nalijeme vodu. Trychtýřovitý zásobník naplníme po okraj Nekávou, nestlačujeme. Množství Nekávy je dané velikostí konvice, na 4 šálky budeme potřebovat cca 30g. Přišroubujeme horní část a přivedeme k varu. Konvici odstavíme ze sporáku těsně před dokončením extrakce.
  • French press
    Na 100ml vody budeme potřebovat 6-7 g Nekávy. Vsypeme požadované množství Nekávy do french pressu. Vodu uvaříme a necháme asi půl minuty odstát, aby teplota klesla na 93-94 °C. Pomalu zalijeme Nekávu horkou vodou, zamícháme a necháme 5-6 minut odstát. Poté pomalu stlačíme a je hotovo.
  • Filtrovaná Nekáva
    Pro přípravu v Chemexu, Hario V60 nebo Cleveru si připravíme 6-7 g Nekávy na 100 ml vody. Nejprve propláchneme filtr horkou vodou, vsypeme Nekávu, zalijeme 30 ml vody o teplotě 93-94 °C a počkáme 30 vteřin. Poté krouživými pohyby od středu dolijeme zbylou vodu. Podobně jednoduchá příprava je i v Moccamasteru.
  • Pákový kávovar
    Sypanou/ mletou Nekávu nasypte do Vašeho sítka v páce kávovaru. Množství Nekávy odpovídá stejné porci  jako „klasické“ kávy – tedy 7-8g na jednu porci.  Samozřejmě poměrem množství vložené Nekávy a vody docílíte Vaší optimální intenzity.
  • Cold brew
    Do nádoby s uzávěrem vsypeme požadované množství Nekávy (6-7 g na 100 ml vody), zalijeme potřebným množstvím studené vody a necháme extrahovat v uzavřené nádobě v lednici po dobu 18-24h. Přecedíme, dáme led do sklenice, zalijeme vychlazeným cold brew a dozdobíme plátkem pomeranče a mátou.

KEEPCUP

S nápadem vytvořit ekologický, netoxický cestovní hrnek na kávu s hezkým designem přišli sourozenci Forsythovi. KeepCupy jsou alternativou obyčejných plastových kelímků na jedno použití. Horký nápoj (káva, Nekáva, čaj) v nich vydrží až o 30 minut déle, než v běžném plastovém kelímku. KeepCup je vyroben z netoxických materiálů.

Výrobce: KeepCup (Austrálie)
Materiál: Sklo, korek, plast (polypropylen 7 bez BPA a BPS a LDPE 4)
Velikost: S. Objem: 227 ml.
Průměr: 55 mm
Výška: 81 mm
Hmotnost: 0,226 kg

Upozornění: Náhlé změny teploty můžou způsobit prasknutí skla. Nepoužívejte studenou tekutinu, když je horký KeepCup nebo naopak horkou tekutinu, když je šálek ledový. Nepokládejte šálek na mokrou podložku nebo na vlhký hadřík, když je horký. Rychlá změna teploty nebo zahřívání nad 100 °C může způsobit rozbití skleněné nádobky. Neohřívejte kapaliny v mikrovlnné troubě nad teplotu varu. Nepoužívejte korkový návlek v mikrovlné troubě.

Výrobce doporučuje pásek neodstraňovat a pohár mýt ručně. Po umytí korek na sklenici vyschne.
Ke sklenicí jsou dostupné náhradní díly. V důsledku drobných obměn obvodu foukaného skla je víko přizpůsoben konkrétnímu Keepcupu a nemusí být kompatibilní s jiným skleničkou

BAMBUSOVÉ BRČKO PROTECT THE OCEAN

Délka: 23 cm
Průmer vnější: 9-11 mm
Průměr vnitřní: 6 mm
Země původu: Čína – provincie Anhui

Díky své šířce se brčka hodí do smoothies, exotických nápojů a domácích limonád. Povrch brčka je leštěný.

Údržba brčka
Bambusové brčko lze nejlépe vyčistit vlhkým kartáčkem pro čištění brček
Před prvním použitím je dobré brčka důkladně vyčistit kartáčkem a krátce vyvařit ve vodě

Ruční čištění:
Po každém použití doporučujeme brčko vyčistit kartáčkem pro čištění brček. Na kartáček naneseme trochu mycího prostředku, brčko zbavíme nečistot a opláchneme teplou vodou.

Vhodné také do myčky:
Po každém použití zbavíme brčko větších nečistot ( např. od smoothie ) pomocí tekoucí vody a kartáčku pro čištění brček. Vložíme ho do myčky a po umytí zkontrolujeme čistotu brčka. Díky teplotě uvnitř myčky brčko rychleji vyschne.

Alespoň jednou za měsíc brčka pár minut vyvařit ve vodě nebo ve vodě s octem kvůli desinfekci
Před každým dalším použitím nechat brčka zcela vyschnout na místě s dostatečným přístupem vzduchu ( kovová mřížka etc. ).
Nedoporučujeme pro vysušení používat mikrovlnou troubu!
Tip: Pro snadnější čištění dopručujeme delší brčko čistit do jedné poloviny z jedné strany a pak stejně z té druhé. Jinak se může stát, že kartáček půjde hůře vytáhnout. Některá brčka jsou totiž od přírody mírně zahnutá.

Nabídku produktů naleznete v našem e-shopu.

Léčitelka Božena Kamenická (bába Radnická)

Věhlasné lidové léčitelce se říkalo bába Kamenická a nikdy to neznělo hanlivě. Paní Božena Kamenická se naopak dočkala úcty a respektu. Proslavila se jako výborná diagnostička. K tomu jí stačil vzorek ranní moči, který nahřála nad plamenem a za okamžik rozpoznala, jaká nemoc člověka trápí. Uměla však také říct: tohle já nezvládnu a poslat pacienta k lékaři. Žila skoro sto let. Ještě ve svých 98, krátce před smrtí, léčila – bylinkami, radou, slovem. Herec Jiří Bartoška ji nedávno připomněl, když mluvil o své nemoci: “Jel jsem k bábě Kamenické, což byla strašně zajímavá stará paní v Plzni. Nechtěla mě vzít, že prý na to už nestačí. Nakonec jsme ji ukecali, tak řekla, že mi nejdřív vyčistí krev a pak mě začne léčit bylinkami. Řekla: Bůh tě má rád a chce, aby ses uzdravil. Ona byla dokonalá.” Ač její osobní život provázela jedna tragédie za druhou, dokázala dát naději druhým. Tetinka Božena Kamenická vyrostla ve velké rodině – měla devět sourozenců. Narodila se v předminulém století – v roce 1898 v Janštýně na Jihlavsku. Jako dívka měla na tu dobu celkem smělý plán, rozhodla se studovat medicínu. Traduje se ovšem, že jako mladá medička omdlela u první pitvy, a tak se rychle rozhodla, že medicína není její cesta. Obor ovšem zcela neopustila. Začala chodit na odbornou školu v České Lípě, kde absolvovala přírodovědný kurz zaměřený na fytoterapii a zdravovědu. Škola byla specializována na rehabilitaci a přírodní léčbu a tam se právě setkala s bylinkami. Postupem let se stala jejich znalkyní, s léčivými rostlinami si i povídala. “Paní Kamenické jsme říkali tetinko. Vyprávěla mi, že vlastně nelituje, že medicínu nemohla dodělat. Uměla si rozšířit své výtečné znalosti léčivých účinků bylinek sama. Myslím, že to měla v sobě kdesi hluboko už dávno zakódováno i bez učení,” říká dnes osmdesátiletý Stanislav Kalibán z Plzně, který s Boženou Kamenickou spolupracoval od roku 1946. “Ohromně jsme si rozuměli. Byla věřící a to, co uměla, byl opravdu boží dar.” Do Radnic přišla Božena Kamenická v roce 1938 a to už měla za sebou léčitelské začátky. Praktikovat začala v České Lípě, kde tehdy se svým manželem Karlem žila. Odtud ale musela na začátku německé okupace odejít. Přestěhovali se do Radnic, k její sestře Anně. Už tehdy za války mívala i sto pacientů denně. “Stávali na schodišti, a když se na někoho nedostalo, ubytoval se v hotelu a počkal do druhého dne,” pamatuje si Stanislav Kalibán. Většina lidí Boženu Kamenickou popisuje jako vlídnou a skromnou. Ona však dokázala zjednat pořádek i velmi rázně. “Někdy bylo třeba zakročit a uklidnit frontu čekajících pacientů nebo jim říct, že pro dnešek končí s ordinací. Tehdy vyšla na schodiště a pěkně nahlas řekla, že dnes už neordinuje a ať všichni odejdou,” říká Stanislav Kalibán. “Začínala v půl osmé ráno a kromě polední přestávky pracovala až do šesté hodiny odpoledne. Vzala si od pacienta moč, nalila ji do ampule a tu zahřívala nad kahanem. Dívala se, mlčela a tak po pěti deseti minutách začala mluvit. Podrobně popsala zdravotní stav neznámého člověka a poradila mu, jak a jaké léčivé rostliny užívat. Některé směsi bylin si odnášeli pacienti od nás, pro jiné si došli do lékárny.” Tak to šlo celé dny a roky.

Bába Kamenická, bába z Radnic nebo bába z Tymákova, jak se jí říkalo podle vesnice, kde právě bydlela, se nepouštěla do léčby nemoci, na kterou tušila, že nestačí. Intuitivně dokázala rozpoznat, kterého pacienta musí odmítnout a doporučit mu lékaře. Božena Kamenická s lékaři dokázala spolupracovat – a někteří s ní. “Když se v roce 1950 přestěhovala na patnáct let do Tymákova, jezdívala za jedním plzeňským primářem, který jí pravidelně na pátek připravoval vzorky moči svých pacientů, u kterých si nebyl jistý diagnózou. Tetinka v jeho ordinaci určovala, co komu z pacientů chybí. Velice se snažila o spolupráci s lékaři, protože klasickou medicínu nepodceňovala. Byla v kontaktu s krčním specialistou, kterému posílala své pacienty na vytržení mandlí, a pak pokračovala v bylinné léčbě,” říká Stanislav Kalibán. Velké úspěchy měla s léčbou ekzémů u dětí. Dařilo se jí také léčit otevřené rány na nohou a lidem s takovými problémy dávala přípravek mentán a různé masti. Mentán vyráběla z mentolu dovezeného z Japonska. Také připravovala balzám, který léčil žaludeční a dvanácterníkové vředy. Jeho základem byla aloe, kterou rozmixovala a naložila do bylinných vín z dvaadvaceti bylinek. Nemocným doporučovala také medový sirup nebo takzvaný sirup ČČ, které likvidovaly zahlenění. Tvrdila, že silné zahlenění se odráží na funkci ledvin i močových cest. V knize díků v radnickém muzeu píše léčitelce lékař z Plané. Božena Kamenická u jeho syna určila, že za jeho zdravotní problémy může infekce míchy. Připravila směs bylin, které hocha vyléčily. Po několika letech lékaři potvrdili, že chlapec měl lymeskou borreliózu, nemoc tehdy naprosto v Československu neznámou. Základem léčení byly pro Boženu Kamenickou bylinky. Připravovala je pro ni její spolupracovnice z Dobříše, která léčivé rostliny sháněla po celé republice. Od ní putovaly bylinky do lékáren, s nimiž radnická léčitelka spolupracovala, a tam je lékárníci míchali přesně tak, jak si paní Kamenická přála. Dodnes se míchají čaje podle její původní receptury na Dobříši, ale i v jedné plzeňské lékárně.